O firmě - Historie papírny

Přehled historie jedné z nejstarších papíren v Čechách s nepřetržitou výrobou papíru.

1675 - Prvním papírníkem v červenořečické papírně byl Erhart. 

1690 - Papírna pronajata Janu Michaelovi Trierovi na jeden rok za 85 zlatých za rok + 5 rysů kancelářského, 5 rysů konceptního a 5 rysů horšího papíru. O rok později pronajato za 130 zlatých za rok + 10 rysů kancelářského, 10 rysů konceptního a 10 rysů horšího papíru, což potvrzuje podstatné zlepšení situace v papírně.

1704 - Papírna pronajata Františku Ignáci Dorfmullerovi. 

1720 - Roční nájemné již 150 zlatých. 

1736 - Papírník Jan Jiří Teimer z Mimoně. Za Teimera byla papírna zařízena technicky na svou dobu velice pokročile, neboť vedle dvou německých strojů (tedy 2 stupníky) měla r. 1740 také už holendr. 

1746 - Zpráva z bechyňského krajského úřadu z 13.července 1746 podle ní má papírna 3 kola, každé žene 32 stoup, vyrábí ročně 400 rysů kancelářského a 150 rysů konceptního papíru, tedy úhrnem 550 rysů, z čehož se ročně spotřebuje 90 rysů kancelářského a 4 konceptního papíru a zbytek 420 rysů prodá.

1749 - Nástupcem Teimera je Kristián Příhoda z Mimoně. 
Činže je 150 zl. + 8 rysů kancelářského a 7 rysů konceptního papíru, nespotřebovaný papír se prodává jihlavskému papírníkovi.

1788 - Papírník Václav Příhoda (syn Kristiána Příhody).

Činže je 190 zl. + byl povinen dodávat papír do arcibiskupské rezidence i do hospodářského úřadu v Červené Řečici.
Příhoda vyrobil velkého poštovního 42 rysů, kancelářského velkého 150 rysů a malého 500 rysů, většího konceptního 80 rysů a menšího 540 rysů, savého nebo hrubého 100 rysů, tedy 1 517 rysů, čili 151 balíků.

V této době překvapuje řečická papírna svou rozmanitostí výroby a patří mezi tehdejší větší české papírny (již Kristián Příhoda emfyteuticky koupil papírnu od vrchnosti a předal ji smlouvou svému synu - ten papírnu r.1818 prodal).

1818 - Papírnu koupil Jakub Klusáček.

Dosti příznivá doba, ve které se Klusáček ujal řečické papírny, zhoršila se, jak známo, nejprve německým celním spolkem v 30.letech, ale přesto vyrobil Klusáček na začátku 40. let ročně 2 850 rysů kancelářského a konceptního papíru. Po jeho smrti ještě vyráběl papír jeho syn Petr Klusáček, ale protože musel platit svým bratrům, nemohl papírnu převzít a proto vdova Florentina a poručník sirotků Václav Ludikar 22.ledna 1850 papírnu prodali.

1850 - Papírnu koupili bratři Jakub a Ignác Spirovi za 13 200 zl.

Jakub vystupuje převážně sám jako továrník, jeho bratr Ignác se patrně zúčastňoval jen kapitálem. Jakub Spiro začal provádět přestavby a zařídil tu i parní stroj na topení dřevem, vyráběl obalový papír na cukr. Pomocí nového strojního zařízení změnil Jakub někdejší papírenskou manufakturu na strojní továrnu a koupil nový stroj na výrobu papíru (ze Švédska).
Majitelé fabriky v Červené Řečici provedli velkým nákladem opravu továrny, vyrábějí racionálně papír ve značném rozsahu, zaměstnávají v průměru 60 dělníků.

1858 - Po požáru 6.listopadu 1858 se náklady na papírnu a obytné stavení majitelům zvětšily a papírna byla znovu postavena včetně kanceláří a obytné části.

Zpráva z 20.ledna 1859 o stavu továrny: V papírně je 80 dělníků, 1 stroj a provozní kapitál majitele je 20 000 zl.

1860 - Ignác odchází do Českého Krumlova a kupuje českokrumlovskou papírnu. Jakub Spiro dostává od Hejtmanství v Pelhřimově povolení k výrobě papíru.

Zpráva z 11.ledna 1862 o stavu továrny: V papírně je 100 dělníků, jeden kotel a provozní kapitál je 20 000 zl.

1863 - Povolení od Hejtmanství k používání parního kotle. Po požáru papírna spěje ke krachu.

1878 - Dražba červenořečické papírny. Celková cena papírny byla kolem 113 000 zl., vydražena za 30 500 zl. Spořitelnou.

1890 - Papírnu koupil továrník Emanuel Vodička z Tábora. Vyráběl z hadrů a slámy surovou krycí lepenku a izolační papír a jeho výroba se odhadovala na 150 vagonů ročně při 300 pracovních dnech. Kromě toho vyráběl ročně asi 60 vagonů patentního papíru 15 x 18 coulů, zaměstnával tehdy 34 pracovníků.

1895 - Továrnu kupují bratři Isidor a Karel Nettl za 20 000 zlatých. V továrně funguje jen Isidor, Karel se zúčastňuje jen kapitálově a hlavně svou tiskařskou koncesí. O rok později zkouší bratři zavést výrobu sáčků.

1897 - Karel Nettl prodal svůj firemní podíl za 15 300 zl. Isidoru Nettlovi.

1906 - 12.září továrna vyhořela, avšak byla znovu postavena. Z hlášení o stavu továrny v roce 1906 se dovídáme, že v ní pracovalo 30 dělníků (mužů a žen), 1 úředník a 1 učedník. Po požáru se vyrábělo pouze 12 vagonů po 100 q. Pořízením nových strojů se výroba značně zvýšila (na 200 vagonů ročně).

1914 - Papírna dostala povolení k užívání nákladního automobilu Büsing (které bylo vůbec první nákladní auto na okrese). 

První světová válka rušivě zasáhla do prosperity továrny, musela se zapojit do válečné mašinérie, začala vyrábět lepenku do pušek. Byla pod dohledem vojenských úřadů v Jindřichově Hradci, vyrábělo se kolem 2 000 t papíru. Po převratu továrna přešla na výrobu balicích papírů z čehož vznikaly nové problémy a to s dovážením nové suroviny a to buničiny a dřeva.

1924 - Nový majitelé bratři Beno a Oskar Nettlovi, papírna zaznamenala pronikavý kapitalistický růst a rozmach. Závod měl tři papírenské stroje a různá zařízení na zpracování a zušlechťování papíru.

1928 - Do provozu byly uvedeny stroje č.2 a č.3, byly přestavěny ze starších stojů. Postavena nová brusírna dřeva a do továrny zavedena elektřina. 

1935 - Výroba sáčků byla omezena (roku 1947 zastavena).

1936 - Do továrny se musí dovážet množství surovin: 7 000t uhlí, 5 000t celulózy, 1 000t starého papíru a 3 200t dřeva, tj. celkem 16 200t surovin. Továrna má 300 dělníků, včetně úřednictva a domácích dělníků a vyráběla průměrně ročně 35 vagonů balicích a jiných papírů. Na mzdách bylo vyplaceno 1 250 000 Kč. Německá okupace se dotkla i papírny, majitelé byli židovského původu, a proto byli zbaveni majetkových práv na továrnu a dovezeni do Terezína (Beno Nettl se již nevrátil). Továrnu převzala Pražská akciová společnost.

1942 - Zakoupeny strojky na výrobu skládacích toaletních papírů.

1945 - Po osvobození Pelhřimovska Sovětskou armádou vznikly nové potíže, lidé odcházeli z továrny do pohraničí, výroba papíru klesla pro nedostatek uhlí (2 300t papíru).

6. června - Anna, Oskar a Jitka Nettlovi zažádali na Okresním výboru v Pelhřimově o ponechání správy tohoto dříve jim vlastnicky náležejícího podniku a hodlali jej nadále provozovat v součinnosti se závodním výborem.

7. května 1946 - Zemský národní výbor v Praze žádosti o navrácení vyhověl a továrna byla vrácena původnímu majiteli Oskaru Nettlovi. V tomto roce byly věnovány značné částky na opravy strojů. Tohoto roku bylo vyrobeno 3 000t papíru. V následujícím roce se zásluhou dělnictva vyrobilo již 4 518t papíru, a sice 43t balicího, 1 672t superioru, 2 024t havany, 627t kloboukového papíru a 152t toaletního papíru.

1948 - Únorové události roku 1948 měly odezvu i v červenořečické papírně. Dne 24.února byla nařízena jednohodinová stávka, 25. února byly vyvěšeny vlajky a 27. února byl ustaven akční výbor. V únoru byla papírna znárodněna. 1. března 1948 byla opět ustanovena národní správa; národním správcem byl jmenován Ladislav Knor. 3. března byl závod předán a národní správce jmenoval dosavadního majitele Oskara Nettla. NOV toto pozměnil.Papírna v Červené Řečici přešla pod národní správu n.p. Jihočeské papírny ve Větřní a místo Ladislava Knora dosadili Josefa Peterku pro technické vedení a Josefa Lachouta pro administrativu vedení. V roce 1948 vyrobila papírna 5 000t papíru. Brusírna brousila průměrně ročně kolem 4 500 plnometrů dřeva pro vlastní výrobu. Parní turbína vyráběla kolem 3 500 000 kWh ročně, avšak toto množství nestačilo krýt vlastní spotřebu el. energie závodu.

1949 - 1960 - Od roku 1948 byla papírna pod národní správou závodu JIP Větřní až do roku 1949. Od 1.července 1949 byla začleněna pod správu Táborských papíren. Od roku 1953 byla pod správou Jihlavských papíren Přibyslavice až do roku 1958, kdy při reorganizaci národních podniků přešla do správy národního podniku JIP Větřní se zařazením jako odloučený cech Červená Řečice. Roku 1955 dochází k pokusu o ujasnění výhledu, kdy mimo stabilizovanou výrobu papíru nastupuje stoupající tendence ve výrobě toaletního papíru. V roce 1949 se v papírně vyrobilo 189t toalet. papíru skládaného a postupem dalších let až do roku 1964 vzrostla výroba papíru na hodnotu 1 732t . Po tomto roce však zase výroba klesla v důsledku ubývání pracovních sil na zpracování.

1960 - 1975 - V roce 1964 došlo opět ke změně a papírna přešla jako odloučený cech pod vedení závodu JIP Přibyslavice. Roku 1971 dochází k vypracování a schválení výhledové studie. Tato studie je již ovlivněna skutečností vodního díla na řece Želivce a uvažuje s konečnou stabilizací roční výroby papíru s přihlédnutím na zachování čistoty vod v řece Trnávce, která je přítokem Želivky. Výroba je zaměřena na soustředění výroby toaletního papíru skládaného. Tento stabilizovaný výhled je uvažován do roku 1980. V roce 1974 byla převedena ze závodu veškerá výroba toaletního papíru s cílem dosáhnout roční výroby 3 150 tun.

Ukazatel roku

1945

1950

1951

1952

1953

1954

1955

1956

1957

1958

1959

1960

1961

Výroba papíru

5 020

5 318

5 036

5 189

5 160

4 970

5 282

5 486

5 682

5 850

5 990

6 148

6 095

Počet pracovníků

190

195

201

198

198

200

205

206

211

212

215

217

217

Výroba TP. papíru

189

361

924

950

1 106

1 188

1 410

1 460

1 540

1 602

1 612

1 620

1 680



Ukazatel roku

1962

1963

1964

1965

1966

1967

1968

1969

1970

1971

1972

1973

1974

Výroba papíru

6 292

6 231

6 256

6 228

6 075

6 199

6 211

6 261

6 339

6 343

6 357

6 344

6 286

Počet pracovníků

216

219

211

210

207

205

201

190

185

186

181

199

221

Výroba TP. papíru

1 660

1 732

1 679

1 701

1 690

1 694

1 588

1 371

1 395

1 431

1 432

2 224

1 692

 

Základní strojní zařízení bylo zastaralé a pouze zvýšeným úsilím se daří plnit stanovené úkoly. Ke zlepšení situace v kvalitě odpadních vod byla vybudována moderní čistící stanice s vysokou účinností, po požáru byl postaven nový, moderní sklad a hala na zpracování toaletního papíru. Odpad fekálních vod byl sveden do nových septiků a bylo vybudováno několik sociálních zařízení, které zlepšovaly pracovní prostředí. Po požáru v roce 1962, kdy vyhořela kotelna a zauhlovací most, byla obnovena střecha nad kotelnou a postaven nový zauhlovací most s nespalitelnou konstrukcí. Byla postavena nová trafostanice, která svou kapacitou stačila krýt potřebu el. energie. Rekonstrukcí starého skladu byly vybudovány dílny, ve kterých je soustředěna veškerá údržba. Rekonstrukce staré truhlárny přinesla rozšíření skladovacích ploch na surovinu toaletního papíru, které se v té době zpracovávalo velké a nebývalé množství v porovnání s dřívější dobou. 

1975 - 1980 - Druhá polovina sedmdesátých let minulého století byla v Cerepě ve znamení intenzifikace výroby skládaného toaletního papíru. Organizačně stále papírna v Červené Řečici byla odloučeným cechem Jihlavských papíren v Přibyslavicích a závod Přibyslavice byl součástí národního podniku Jihočeské papírny Větřní. Společenské okolnosti v tehdejší době tuhé normalizace museli nutně reagovat na kritický nedostatek toaletního papíru a tak kromě velkých investic do hygieny v papírnách na Slovensku, došlo i k intenzifikaci stávající výroby skládaného toaletního papíru v cechu Červená Řečice, kde se sice toaletní papír vyráběl již brzy po II. světové válce, ale jeho množství bylo závislé na počtu skládacích strojků a zručnosti jednotlivých pracovnic, které ručně odebírali a zabalovali jednotlivé balíčky TP. V dílně cechu byl vyvinut balicí stroj na balení jednotlivých balíčků TP a pod názvem ŠMS 1 bylo postupně vyrobeno celkem 7 těchto balicích strojů a vytvořeno tak 7 výrobních linek, které se skládaly vždy ze dvou skládacích strojků a jednoho balicího stroje. V současné době vyspělé techniky by tato výrobní linka spíše vzbuzovala úsměv, ale pravdou je, že výroba skládaného toaletního papíru ve druhé polovině 70.let přesáhla výrazně 3 tisíce tun, což byl nárůst o cca 70%. S intenzifikací výroby TP je také toto období spojeno s náborem polských pracovnic, kterých v jednu dobu zde pracovalo téměř čtyři desítky a byla pro ně postavena ubytovna. Později byla ubytovna upravena a dnes slouží jako hlavní administrativní budova.

70 léta - Koncem sedmdesátých let minulého století nastoupil do funkce vedoucího cechu mladý, do té doby hlavní mechanik p. Jaroslav Trnka, který vytvořil kolem sebe skupinu mladých iniciativních technicko-hospodářských pracovníků, kteří měli chuť a odvahu prosadit modernizaci výroby založenou na technickém pokroku a vysoké produktivitě.

80 léta - Vybudování potrubního kanálu technologické vody a řady dalších akcí, došlo také ke změně organizačního začlenění papírny v Červené Řečici a tak se v polovině osmdesátých let minulého století stala červenořečická papírna závodem Jihočeských papíren, n.p. Větřní s oficiálním názvem CEREPA. Od osmdesátých let se Cerepa stále více zaměřovala na výrobu hygienických papírů, nejdříve zvyšováním výroby stávajícího hygienického programu, tj. toaletního papíru. Zakoupeny v té době velice moderní a linky PERINI na výrobu kotoučkového toaletního papíru.Byl uveden do provozu papírenský stroj č.5, který nahradil zastaralé a nevýkonné papírenské stroje č. 2 a 3. PS 5 začal vyrábět a dodnes vyrábí krepovanou surovinu na toaletní papír s významným podílem recyklovaného papíru. V současné době je veškerá výroba na tomto stroji zanáškově tvořena ze 100% sběrového papíru.

90 léta - Změna společenských poměrů po roce 1989 přinesla i změnu v organizačním uspořádání. Od roku 1992 se stala CEREPA akciovou společností jako dceřinná společnost JIP Větřní, a.s. V devadesátých letech minulého století došlo k dalšímu rozšíření výroby hygienických papírů. Byla zahájena výroba papírových ručníků, rolovaných a hlavně skládaných, dále papírových podložek a také kosmetických utěrek. Nejdůležitějším momentem však bylo zahájení výroby velkoprůměrových toaletních papírů určených pro institucionální prodej, tzv. JUMBO na nové výrobní lince v roce 1998. Kromě intenzifikace a rozšíření výroby, byla postavena nová plynová kotelna, vybudována biologická čistička splaškových vod a flotační čistírna technologických vod.

Zároveň došlo k postupnému utlumení výroby potravinářského papíru HAVANA a celá výrobní kapacita PS 4 po roce 2000 byla již soustředěna na výrobu suroviny na papírové ručníky, jejichž výroba stále stoupá a společně s TP JUMBO přebírá nosný výrobní program.

2002 - CEREPA prošla v roce 2002 významnými vlastnickými změnami, kterým předcházelo rozhodnutí 100% vlastníka, kterým byly Jihočeské papírny, a.s., Větřní, o prodeji společnosti CEREPA. Za asistence finanční a poradenské firmy Patria Finance byl započat proces, na jehož počátku byla nejdříve změna názvu společnosti z JIP-CEREPA Červená Řečice, a.s. na CEREPA, a.s. a na konci byl prodej cerepy novému vlastníku a tím byl vytvořen nový základ pro další fungování společnosti. CEREPA, a.s. vykoupila v roce 2002 od restituentů (Ing. Igor Nettl, Petronilla Nettlová, MUDr. Hana Tesková) veškerý movitý a nemovitý majetek na který byla uzavřena nájemní smlouva ze dne 18.8.1994. Jde o majetek, který je integrální součástí základního provozu papírny včetně jednoho papírenského stroje, budov a pozemků. Společnost tímto získala do vlastnictví majetek, který je pro výrobní činnost naprosto nepostradatelný. CEREPA, a.s. prodala v roce 2002 nemovitosti, které nejsou potřebné k zajištění výrobní činnosti. Jednalo se o prodej tří nájemních domů s celkem 14-ti bytovými jednotkami, dále lesní a ostatní pozemek mimo areál závodu. Dále byla prodána část podniku - Škrobárna, která nemá vazbu na papírenskou výrobu, vč. ekologické zátěže (skládka škrobárenských a mlékárenských odpadů). Těmito majetkovými přesuny byla společnost připravována k prodeji, který vlastník (JIP Větřní a.s.) Cerepy nakonec uskutečnil v prosinci 2002. Cerepa, a.s. byla koupena společností GAUTE a.s. se sídlem v Brně a stala se jediným akcionářem Cerepy. Vlastní výrobní činnost společnosti probíhala v roce 2002 dle schváleného výrobního plánu. Oba papírenské stroje vyráběly po celý rok v nepřetržitém výrobním režimu (kromě plánovaných odstávek v červenci a srpnu) a zpracovatelské stroje dle odbytových možností ve dvou, tří a čtyřsměnném režimu. Velmi důležitým mezníkem ve výrobě byl přechod výroby ZZ ručníků na stroji WALI na 4.sm režim a tím zvýšení výroby tohoto hygienického segmentu na cca 100 tun měsíčně, což je maximální výrobní kapacita tohoto stroje. Cerepa se tak o další krok orientovala na výrobu institucionální hygieny. Kromě velmi dobrého hospodářského výsledku společnosti (+12,959 mil.Kč) v roce 2002 je nutno vyzdvihnout skutečnost, že se po několika letech podařilo stabilizovat zaměstnanost, která je v regionu s nízkou mírou nezaměstnanosti a umocněna polohou Cerepy bez dopravní obslužnosti a směnným provozem, velmi nestabilním faktorem.

2003 - CEREPA navázala v roce 2003 na kladné výsledky z předchozích let. Přesto je rok 2003 pro společnost velmi významným z několika hledisek. Především je rok 2003 prvním uceleným rokem fungování společnosti CEREPA pod novým majitelem, resp. novými majiteli po prodeji společnosti v prosinci roku 2002. Změna majitele se projevila ve stabilitě výrobních zakázek a tím i ve stabilitě a intenzifikaci výroby, především na zpracovatelských strojích. Hlavní změna však spočívá v obnovené investiční politice, která byla nastartována a nasměrována na modernizaci strojního zařízení, nové skladové prostory, modernizaci energetiky a ekologii. To vše s cílem zvýšení produktivity, snížení energetické náročnosti a úspory pracovních sil. Avšak i na stávajícím strojním zařízení došlo k intenzifikaci výroby, především ve výrobě toaletních papírů a papírových ručníků se skladem „ZZ“. Na všech těchto strojích byl zaveden nepřetržitý výrobní režim a všechny uvedené kapacity po celý rok vyráběly bez výkonové rezervy. To byl také důvod k investičnímu rozhodnutí o nákupu nového výkonnějšího stroje ATC na výrobu papírových ručníků „ZZ“. Výkon této nové výrobní zpracovatelské kapacity se projeví v roce 2004 a rovněž tak investice do nového plynového sušícího krytu na papírenský stroj PS5, který zvýší výkon stroje o cca 1/3. Rok 2003 byl také rokem úspor v energetice. Byl modernizován provoz plynové kotelny, který spočíval ve výměně plynových hořáků s vysokou účinností spalování plynu, kompletní novou úpravnou kotelní vody zabezpečující její čistotu a tím minimalizaci úsad v kotli. Zásadní změnou byla instalace zařízení umožňující bezobslužný provoz plynové kotelny, která přinesla úsporu čtyř topičů. V ekologii došlo také k zásadnímu posunu v oblasti čistoty odpadních technologických vod. Byla vybudována biologická čistírna jako koncový stupeň čištění technologických vod s kvalitativními parametry, které splňují legislativní limity. Čistírna pracuje ve zkušebním provozu a výsledky měření čistoty odpadních vod potvrzují, že mnohamilionová investice do zlepšení kvality životního prostředí byla efektivní a pro společnost je zárukou dalšího fungování papírenské výroby. V personální oblasti je stav v pracovních silách úměrný celospolečenským podmínkám a poloze závodu, který leží mimo obec. V praxi to znamená, že při neexistující hromadné dopravě na směnné provozy, je většina zaměstnanců z blízkých okolních obcí, kteří se dopravují do práce individuálně. Vezme-li se v úvahu všeobecná a stále se prohlubující neoblíbenost směnných provozů, lze konstatovat, že kvalitních pracovníků není nikdy dostatek a zvyšující se číslo nezaměstnanosti tento stav ovlivňuje velmi omezeně . Jedině modernizace výroby a vyšší produktivita práce vytvoří podmínky k snížení potřeby pracovních sil a vytvoření vyšší nabídky pracovních sil nad poptávkou.

CEREPA, vytvořila v roce 2003 předpoklady k dalšímu rozvoji papírenské a zpracovatelské výroby a na základě vytvořeném v tomto roce se bude odvíjet i nejbližší budoucnost, která by měla přinést vyšší základní papírenskou a zpracovatelskou výrobu při dodržování ekologických zásad a současnou stagnaci nebo snížení nároků na pracovní sílu.

2004 - CEREPA jak již tradičně navázala v roce 2004 na dobré hospodářské výsledky z předchozích let. I rok 2004 je pro společnost významným z několika hledisek. 

Především došlo k pokračování v investiční politice, která byla nastartována v roce 2003, a kde byly stanoveny základní směry společnosti. Jedná se o modernizaci strojního zařízení, vybudování nových skladovacích a výrobních prostor, modernizaci energetiky a ekologie, s cílem zvýšení produktivity práce, snížení energetické náročnosti a úspory pracovních sil.

V druhém pololetí roku 2003 byl proveden výběr dodavatele na investiční akci pod názvem " Instalace sušícího krytu PS5 ", která řešila zvýšení kapacity papírenského stroje č.5. Dodavatelem technologických prvků byla kanadská firma PremiAir a montáže, elektrorozvodů a stavebních prací byla firma ZVVZ Milevsko.

V první etapě (únor-březen 2004) proběhly stavební úpravy a instalace technologických celků nezávislých na provozu stroje.

V druhé etapě (duben 2004) došlo k odstavení stroje na nezbytně nutnou dobu (šest dní) z důvodu demontáže starého krytu a montáže nového plynového krytu. Po usazení a kontrole celé technologie došlo k odzkoušení jednotlivých funkčních dílů a poté stroj najel a v krátké době dosáhl garantovaných parametrů. Významné zvýšení kapacity stroje v roce 2004 ukazuje následující graf tabulka.



Rok

2000

2001

2002

2003

2004

pl. 2005

Výroba /tuny/

6 525

6 697

6 797

6 827

8 185

9 136

 

Do nově postavené výrobně-skladovací haly byl zakoupen nový stroj s názvem „ATC“ na výrobu „ZZ“ ručníků, který doplnil chybějící kapacitu tohoto sortimentu na trhu. V rámci logistických potřeb firmy byl zakoupen nový kolový traktor ZETOR 7341 AGRO, který zejména zajišťuje přepravu mateřských, papírových rolí na Zpracování II.

CEREPA, a.s. na konci roku 2003 dokončila výstavbu nové biologické čístičky technolog. odpadnich vod, čímž byla dokončena poslední etapa rekonstrukce vodního hospodářství závodu.

Po celý rok 2004 probíhal zkušební provoz na nové čistírně. Kvalita vypouštěné vody splňuje všechny parametry v souladu s příslušnou legislativou. 

Porovnání výsledků kvality vzorků vypouštěných vod:

Parametr

2002

2003

2004

BSK5 (mg/l)

82

106

14

CHSKcr (mg/l)

212

265

80

NL (mg/l)

43

47

16

AOX (mg/l)

0,11

0,14

0,12


Porovnání bilančních hodnot:

Parametr

2002

2003

2004

BSK5 (mg/l)

39

37

5

CHSKcr (mg/l)

101

92

30

NL (mg/l)

20

16

6

AOX (mg/l)

0,05

0,05

0,04

Porovnání dosažených výsledků s hodnotami danými zákonem o vodách:

Parametr

zákonné hodnoty

hodnota CEREPA (r.2004)

BSK5 (mg/l)

40

14

CHSKcr (mg/l)

200

80

NL (mg/l)

40

16

AOX (mg/l)

0,5

0,12

 

V době zkušebního provozu jsme k této nové čistírně svedly i vody splaškové, které do té doby byly čištěny na staré čistírně splaškových vod, tím jsme do systému přivedli určité množství živin, které jsou pro chod čistírny nezbytné, a na které je papírenská odpadní voda chudá. Ke konci roku 2004 proběhlo vodoprávní řízení spojené s kolaudací celé investiční akce.

Odpadové hospodářství je zajišťováno v souladu se zákonem o odpadech. CEREPA, a.s. je firma, která využívá odpad - sběrový papír (cca 11-12 000 t/rok) ke své výrobě, a tím výrazně napomáhá ke zlepšení životního prostředí.

V roce 2004 byly dány do provozu nové dva zdroje znečišťování ovzduší – plynový hořák MAXON pro vysoušení papírenského listu na PS5 a , neveřejná čerpací stanice, která je využívaná v rámci akciové společnosti. U obou zdrojů byly změřeny emise, které nepřekračují zákonné limity.

Papírna, která má výrobu nad 20 t/den, podala žádost o vydání povolení k emisím skleníkových plynů – CO2. V současné době probíhá řízení o vydání povolenek.

Nakládání s chemickými látkami a přípravky s nebezpečnými vlastnostmi má závod zajištěno autorizovanou osobou. Společnost uzavřela smlouvu o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru a využití s autorizovanou společností EKO-KOM a.s. Společnost má podepsanou smlouvu o vypracování Žádosti o vydání integrovaného povolení , která má být dokončena do konce září roku 2005.

Jelikož se společnost snaží dlouhodobě napomáhat zlepšení životního prostředí, uvádíme souhrn investic vložených do ekologických opatření:

plynová kotelna (r. 1993) – 5.250 tis. Kč – náhrada uhelné kotelny, která nebyla schopna zajistit splnění emisních limitů dle zákona o ovzduší.

  • BČOV (r. 1995) - 5.400 tis. Kč – malá biologická čistírna splaškových vod a
    zařízení Aktibent na zaolejované vody, nahradila stávající vodohospodářsky nevyhovující septiky.
  • ČTOV (r. 1998) – 16.700 tis. Kč – čištění technologických odpadních vod – účelem bylo snížení spotřeby surové technologické vody a celkového množství vypouštěného znečištění.
  • ZFTOV (r. 2001) – 2.684 tis. Kč – zpětná filtrace technolog. odpad. vod – účelem je recirkulace technolog. vod, tj. předstupeň pro výstavbu biologického dočištění technolog. vod a tím dosáhnout sladění s legislativou.
  • BČTOV (r. 2003 - 2004) – 11.000 tis. Kč – biologická čistírna technologických odpadních vod – účelem bylo biolog. dočištění technolog. odpad. vod a zajištění hodnot vypouštěných odpad. vod s příslušnou legislativou.